Sem tam se naskytne příležitost zahrát si v hale, ale jinak to pro rodiče znamená přetrpět dobu tréninku a po jeho skončení pospíchat domů do tepla. Počasí (a vlastně ani podmínky tělocvičen) nepřejí tomu, aby si dospělí sedli a chvíli povídali o životě nebo aby děti se svou energií běhaly po okolí a vymýšlely kdejakou kulišárnu.

Protože parta jedenáctek a devítek nechce čekat na společné zážitky až do jara a nebojí se výzev, které se před ni postaví, přichystali jsme pro ně lezecký trénink. Dvacet pět dětí dorazilo postupně ve třech skupinách v neděli dopoledne na naši spřátelenou stěnu v Čakovicích, kde čelily nejrůznějším výzvám – jak na laně, tak na boulderu. Postavit se pod dvanáct metrů vysokou stěnu a vylézt až nahoru není jen tak. Ačkoli je baseball úplně jiný druh pohybu a většina dětí lezla zatím jen párkrát v životě, našlo se nemálo těch, kteří se dostali až nahoru. A ti ostatní nám z vršku zamávají příště – protože mají odvahu, protože se hodně snažili a protože se všichni nechali přesvědčit, že alespoň ještě jeden krok udělat můžou, i když už nemohli.

A co se mezitím dělo na boulderu, tedy na nízké stěně, kde se k jištění nepoužívá lano, ale jen silné matrace na zemi? Hrály se tam hry. Oblíbené bylo schovávání míčků, odnášení sýra ukradeného kocourovi do vlastních doupat nebo vymýšlení způsobů, jak se zavěsit tak, aby nohy byly výš než vlastní ruce. A taky se skákalo do kotoulů mezi dvěma nad sebou zavěšenými gumovými lany.

Ale to ještě nebylo všechno. Nevím, jestli to rodičům přišlo jako tak skvělý nápad jako nám, když jsme ho bez zvláštních ambicí nadhodili v sobotu večer ve skupince, nebo jestli jen nikdo nevěděl, co jiného s načatým dnem. Výsledkem bylo, že téměř všechny jedenáctky si přinesly brusle a hokejky a po rychlém pizzovém obědě jsme společně vyrazili na rybník sehrát hokejový zápas. Hra byla napínavá od začátku až do konce, maminkám mrzly nohy, hráčům kručelo v břiše a vysychalo v krku. Blízký obchod ale zažehnal všechny problémy a mohlo se pokračovat dál. Jednou však každá zábava končí – trenéři zde po dvou a půl hodinách na ledě naposledy pískli.

Díky všem za skvělý den!