Do prvního utkání proti Tempu Praha jsme vstoupili opatrně a první směna byla z obou stran bez bodu. Od druhé směny se ale náš tým rozehrál a začalo se dařit na obou stranách hřiště. Na pálce jsme byli aktivní a postupně se prosazovali téměř všichni, v obraně jsme předváděli povedené zákroky a soupeři jsme nedávali mnoho prostoru. Na rozdíl od Tempa jsme dokázali bodovat v každé další směně a zápas jsme nakonec dotáhli k vítězství 7:3.

Ve druhém utkání nás čekali Žraloci Ledenice, kteří nakonec ovládli celé kolo. Tentokrát se nám tolik nedařilo a soupeř byl od začátku lepší. 

V neděli nás čekali Vampiers Merklín. Ani tento zápas se pro nás nevyvíjel dobře. Soupeř si postupně vytvořil náskok, který se nám už nepodařilo stáhnout. Přesto jsme zápas nezabalili a bojovali až do posledního míče. I když už bylo jasné, že vítězství bude těžké, nikdo nepřestal hrát a snažit se výsledek ještě změnit.

To nejlepší jsme si ale nechali na poslední zápas základní části.

Proti domácím Boars Plzeň se odehrál jeden z nejvyrovnanějších zápasů celého víkendu. Na pálce se nám dařilo a v poli jsme tentokrát téměř nedělali chyby. Skóre se přelévalo z jedné strany na druhou a oba týmy se až do závěru držely na dostřel. Do poslední směny jsme nastupovali s vedením. Domácí ale dokázali v závěru zápas otočit a zvítězili 7:6. Ano, ikonicky 7:6!

Po skončení základní části navíc nebylo o pořadí ještě rozhodnuto. Tři týmy měly shodný počet výher a porážek a o postupujícím do zápasu o třetí místo tak rozhodoval pomocný koeficient. 

V boji o třetí místo jsme znovu nastoupili proti Tempu Praha. Po celém víkendu už byla znát únava, přesto jsme se pustili do posledního zápasu naplno. Tempo si postupně vybudovalo náskok, ale my jsme se znovu snažili skóre dotáhnout. Nakonec jsme podlehli 5:8.

V Plzni jsme si potvrdili, že jdeme správnou cestou a že se tým ve srovnání s jarní sezónou neskutečně posunul. Po zápasech, ve kterých jsme v minulosti často prohrávali výrazným rozdílem, jsme tentokrát dokázali sehrát několik vyrovnaných utkání a bojovat až do posledních směn.

Ukázalo se, že když se na hřišti podpoříme, fandíme si a bojujeme jeden za druhého, dokážeme mnohem víc, než jsme možná sami čekali.

Velké díky patří našim trenérům za jejich práci a trpělivost a také všem rodičům a fanouškům, kteří fandí stejně hlasitě, i když se zrovna nedaří. Když držíme spolu, žádný zápas nemusí být předem prohraný.

Díky všem a těšíme se na další kolo!