Hrálo se o hodně, o přímý postup na Mistrovství republiky. Toho ale mohly dosáhnout jen dva nejúspěšnější týmy. Které? O tom se rozhodovalo ve třech hracích dnech od 19. do 21. června.

Na úvod, řečeno cimrmanovskými slovy, bych chtěl říct, že nejúspěšnější jsme byli my – U11 SaBaTu – ale jelikož nás zdobí mimo jiné skromnost, neřeknu to.

Rotaci nadhazovačů jsme plánovali tak, abychom měli k dispozici aktuálně nejlepší nadhazovače na semifinále, které bylo pro postup na MČR klíčové - pouze vítězové semifinále se kvalifikovali přímo.

Start do turnaje nám nevyšel podle představ – prohra 2:5 s Ježky. Nefungoval nám útok a jeden z mála turnajových errorů dovolil soupeři odskočit o tři body. Na to jsme už do konce zápasu nedokázali reagovat. Nicméně první prohraný zápas nám do dalšího průběhu pomohl. Kluci si v tu chvíli uvědomili, alespoň tak jsme se jim to snažili říct, že bez soustředěného a aktivního přístupu k zápasu a zejména k pálce, se vítězství dočkáme jen náhodou. A náhoda není dobrá strategie. Soudě z dalšího průběhu a celkového vítězství se zdá, že to zafungovalo. Ale kdo ví, co se ve skutečnosti v těch malých hlavičkách odehrávalo.

Druhým soupeřem byla Hluboká. Očekávali jsme silnější tým, než kterému jsme čelili jen pár dnů před turnajem, kdy jsme s Hlubokou hráli 1:1 na zápasy. Velezkušené trenérské trio Hluboké Krásný-Konvalinka-Drmota, dávalo tušit, že nás čeká těžký zápas s motivovaným soupeřem. I když konečný výsledek, výhra 5:0 pro nás, by mohl svádět ke zlehčení průběhu, zápas byl těžký a vyrovnaný do samého konce. Do zápasu jsme nasadili jako startujícího nadhazovače Eliáše, kterého jsme v předchozích zápasech pálkařům Hluboké neukázali a věřili jsme, že svojí kontrolou, rychlostí a hodem z leva bude na pálkaře fungovat. A fungoval… 5:0.

Z průběhu zápasů prvního dne jsme si byli vědomi, že v sobotu musíme vyhrát oba zápasy.

První zápas s Olympií jsme svěřili Danovi. A jako startující nadhazovač podal skvělý výkon. Zápas jsme museli otáčet z nepříznivého stavu a kluci prokázali velkou vůli po vítězství Olympia, kterou jsme oprávněně před začátkem turnaje odhadli na nejsilnějšího soupeře ve skupině, byla opravdu skvělá a zápas s ní pro nás byl jedním z vrcholů turnaje. Výhra 6:5 a jistota semifinále.

Druhý sobotní zápas proti Patriotům, jsme museli vyhrát, abychom si zajistili první místo ve skupině a relativně lehčí los na semifinále. Zde jsme poprvé a naposledy změnili původní plány rotace nadhazovačů a dali jsme přednost Minimu, který výborně házel v pátek. A Mini házel výtečně. Zápas jsme od začátku do konce kontrolovali a vyhráli 10:4. První místo ve skupině a Hroši v semifinále. Inu, co, jestli chceme na MČR, odskáčou to Hroši…

Hroši umí pracovat s mládeží, jejich výsledky hovoří jasně. Podle plánu semifinále startoval Eliáš. A zase skvěle. Odházel bezchybně skoro celý zápas, poslední směnu a půl nastoupil Teo a bez nervů zavřel. Před zápasem bylo za plotem slyšet slova „jestli se z těch Hrochů nepodělají, mohou i vyhrát…“. Kluci se nepodělali, vyhráli 6:3 a postoupili na MČR.

Výsledek finále proti Klasiku 12:2 rozdílem příliš nevypovídá o kvalitách soupeře. Zápas vlastně rozhodla série errorů, která nám umožnila hned v druhé směně odskočit o sedm bodů a kontrolovat průběh zápasu. Klasik se ale jinak ukázal v dobrém světle. Silný nadhoz, tvrdé odpaly. Zaslouženě vyhráli skupinu a probojovali se až do finále.

Závěrečné hodnocení? Kluci ukázali silnou vůli k vítězství, pochopili, že vyhrávat je lepší, než si „užívat“ účast. Skvěle nám zafungovali nadhazovači, všichni (podle abecedy: Dan, Eliáš, Fanda, Jáša, Joža, Mini, Teo) odvedli bravurní výkon. Skvělá byla celá obrana – 19 inkasovaných doběhů za 6 zápasů bylo nejméně ze všech týmů. Po prvním zápase se navíc probudila i pálka, včetně homerunů Kryštofa a Dana. Zvláštní zmínku si zaslouží MVP turnaje Kryštof, který bezchybně odchytal celý turnaj. Velkou radostí a příslibem do budoucna je, že naše zápasy vypadaly jako poctivý, seriózní baseball s minimem errorů, rutinními hrami a týmovým výkonem, na který můžeme být právem hrdí.

Poděkování patří i organizátorům – Petrovi a pomocníkům, kteří se postarali o to, že celý turnaj proběhl organizačně bezvadně a v milé atmosféře, která je pro SaBaT typická.

Michal – Fanda – Štěpán (trenéři)

Foto: Ondřej Besperát. Děkujeme!